Nelinka a Strom zázraků

299 

 

Možná, že jste si také někdy představovali, jaké by to bylo, kdybyste uměli létat nebo žili v zemi, kde se plní tajná přání … Tato dětská kniha o létání a splněných přáních vás zavede do kouzelného světa plného fantazie, humoru a létání.

Hlavní hrdinka dobrodružného příběhu Nelinka je odvážná, trochu zbrklá a hodně zvědavá šestiletá holka, která má v plánu procestovat svět a jediné, co ji zajímá, je naučit se létat. Společně se svým plyšovým Zajdou, který ožívá, když se dospělí nedívají, se ocitne v kouzelné zemi. Bude se koupat ve sladkých mracích, pochutná si na hoře z čokolády, ale hlavně bude LÉTAT!

Ke knize dostanete také pexeso a hlavní postavy z knihy k vystřižení. Přebal knihy slouží navíc jako omalovánka a kulisa na opravdovou výpravu do kouzelného světa. 

 

 

 

 

Kategorie:

Popis

 

Knížka je plná barevných ilustrací, písmenka jsou větší, takže dobře poslouží i pro začínající čtenáře. Možná to bude zrovna Nelinka, díky níž děti objeví svět knih a jejich kouzlo. 

Dobrodružný příběh bude bavit i kluky. 

Ohlasy na knihu najdete ZDE.

Ukázka:

ČOKOLÁDOVÉ HORY  

Hnědé kopečky s vůní i chutí čokolády

Letěli nyní dost vysoko na to, aby si mohli důkladně prohlédnout celou zemi. Kolem nich přeběhl sem tam bílý beránek a pod sebou spatřili Zemi stříbrných křídel jako na dlani. Za stříbrnou peřinkou se objevilo údolí poseté hnědými kopečky.

„Koukej, Zajdo, to by mohly být čokoládové hory!“ olízla se Nelinka.

„Už bys zase mlsala, co?“ dobíral si ji Zajda, který byl těchto chutí naštěstí ušetřen. „Jsou jich tu tisíce a všechny vypadají úplně stejně!“ divila se Nelinka.

„No jo, jen tenhle má oranžovou čepici,“ všiml si Zajda a ukázal na jeden kopeček, nad kterým právě plachtili. 

„To se musí prozkoumat!“ řekla odhodlaně Nelinka. 

„Já věděl, že to řekneš! Jdeme na přistání?“

„Jdeme na to!“ 

Tentokrát to zvládli mnohem lépe. Přistáli přesně tam, kam si naplánovali. Na vrcholek čokoládové hory. Nelinka nabrala prstem trošku hnědé mazlavé hlíny a strčila ji do pusy. „No teda! Je to vážně čokoláda! A výborná! Mňamkózní! Prostě ta nejlepší na světě!“ nemohla si ji vynachválit.

„Pojďme dolů, trochu se tu porozhlédneme!“ navrhl Zajda, který čokoládu nejedl.

„Ještě chvilku, je tak dobrá,“ prosila Nelinka s plnou pusou.

Zajda shovívavě čekal a pozoroval Nelinku, jak se cpe, až se jí dělaly boule za ušima. Jak může být pro někoho jídlo tak důležité, že kvůli tomu promešká důležitý úkol? Ale neměl to srdce Nelinku od čokolády odtrhnout, když viděl, jak si pochutnává. A tak si sedl na vrcholek hory a čekal. Sluníčko svítilo, bylo příjemné teplo. Z dálky se ozývalo skřehotání ptáků a vzduch byl naplněn sladkou vůní čokolády. Zajda si ale dělal starosti! Možná bude opravdu těžké posvátné symboly najít. Možná, že se jim nepodaří Kouzelnálii zachránit. Ale co když ano! Udělají, co je v jejich silách! Je docela možné, že právě oni to dokáží!

Vyskočil a plný odhodlání běžel za Nelinkou. „Nelinko, poj’d už!“

„Ještě chviličku, chtěla bych ochutnat tyhle čokoládové bonbóny.“

„Musíme jít!“ snažil se ji přimět k odchodu Zajda. Vypadá to, že to nebude tak jednoduché, pomyslel si. Co všichni na té čokoládě mají? nechápal.

„Máš pravdu, máme důležitý úkol,“ souhlasila nakonec Nelinka. „Vezmu si trochu s sebou!“ rozhodla se a začala si ládovat kusy čokolády do kapsy. „Škoda, že nemám nějakou velkou tašku,“ zalitovala.